Prodlení dlužníka při smlouvě o půjčce
Dlužník se dostane do prodlení tehdy, pokud svůj dluh nesplní řádně (tj. nenaplní předmět, způsob, místo splnění atd.) a pokud dluh nevrátí včas (tj. v dohodnutém čase).
Pokud se dlužník zpozdí, má to za následek změnu práv věřitele a povinností dlužníka, není přitom rozhodující zavinění dlužníka.
Pokud se dlužník v souvislosti se smlouvou o půjčce dostane do prodlení, věřiteli vzniká právo: požadovat splnění povinnosti v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou poskytne dlužníkovi na splnění (podle odstavce 1), odstoupit od smlouvy, jestliže dlužník nesplní svůj dluh ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu věřitel poskytl. Požadovat úroky z prodlení, pokud jde o peněžité plnění.
Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku ruší a zanikají všechna práva a povinnosti obou stran, které pro ně vyplývají ze smlouvy o půjčce.
Prodlení dlužníka a náhrada škody
V případě, kdy jde o náhradu škody způsobené prodlením dlužníka, právo věřitele na náhradu škody se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Dlužník, který nesplnil dluh včas, se dostal do prodlení; jeho zavinění se zde předpokládá. Nedostatek svého zavinění by však dlužník musel sám prokazovat
Prodlení dlužníka z důvodu jeho platební neschopnosti ho nezbavuje odpovědnosti za škodu, protože platební neschopnost lze považovat za ním zaviněnou.
Věřitel má právo na náhradu škody, pouze pokud mu v důsledku prodlení dlužníka vznikla, nebo právo na náhradu škody z nesplnění smlouvy nebo, pokud došlo k odstoupení od smlouvy nebo k jejímu zrušení. Takové právo má věřitel i v případě, kdy dlužník splnil dluh v dodatečné lhůtě, kterou mu k tomu věřitel poskytl (dlužník totiž už tehdy byl v prodlení).
Při prodlení dlužníka s plněním peněžitého dluhu lze požadovat náhradu škody, pouze pokud není kryta úroky z prodlení nebo poplatkem z prodlení. Povinnost platit tyto úroky, zda poplatek z prodlení, nezávisí na tom, zda došlo k majetkové újmě u věřitele. Při náhradě škody za opožděné plnění peněžitého dluhu platí, že úroky z prodlení a poplatek z prodlení se započítávají do náhrady škody (tzv. paušalizaci náhrada škody).
Věřitel je v prodlení, jestliže nepřijme včas a řádně nabídnuté plnění dlužníkem nebo mu neposkytne součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Dřív, než by mohlo dojít k prodlení věřitele, musí dlužník nabídnout plnění. Nabídka však musí být řádná, tj. musí se vztahovat na individuální věc, která je předmětem závazku, případně se musí vztahovat na příslušné množství druhově určených věcí dohodnuté jakosti nebo na činnost, která je předmětem závazku. Pokud pro prodlení věřitele splnil dlužník závazek tak, že předmět závazku uložil do soudní úschovy, nastaly tím účinky jeho splnění a v důsledku toho závazek zanikl.