Smlouva o půjčce a úroky z prodlení
Pokud dlužník nezaplatí dluh ze smlouvy o půjčce včas, vzniká věřiteli právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Výši stanoví nař. vlády č. 351/2013 Sb. — sazba činí REPO sazbu ČNB platnou v 1. den kalendářního pololetí + 8 procentních bodů.
Doslovné znění zákona
§ 1968 NOZ — Definice prodlení
„Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele."
§ 1969 NOZ — Práva věřitele při prodlení
„Po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem."
§ 1970 NOZ — Úrok z prodlení
„Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená."
§ 1971 NOZ — Náhrada škody nad rámec úroku
„Věřitel má právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení."
Výše zákonné sazby — nař. vlády č. 351/2013 Sb.
Výši úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2:
„Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů."
Sazba se tedy fixuje k 1. lednu nebo 1. červenci a po celé pololetí zůstává neměnná. Změna REPO sazby ČNB v průběhu pololetí nemá na sazbu úroku z prodlení vliv.
Aktuální sazbu najdete na webu ČNB (REPO sazba) — k ní přičtěte 8 procentních bodů. Pro orientaci: pokud REPO činí 4 %, úrok z prodlení je 12 % p. a.
Výpočet úroku z prodlení
Vzorec: Úrok = Dluh × (REPO + 8 %) × Dní v prodlení / 365
Příklad: Dluh 100 000 Kč, REPO 4 % (= sazba 12 % p. a.), prodlení 90 dní:
100 000 × 0,12 × (90 / 365) = 2 959 Kč
Úroky z prodlení a smlouva o půjčce
Pokud strany ve smlouvě o půjčce výslovně neurčí jinou výši úroku z prodlení, platí zákonná sazba podle nař. vlády č. 351/2013 Sb. To je výchozí úprava — při běžných smlouvách mezi soukromými osobami doporučujeme nestanovovat vlastní sazbu a odkazovat na zákonnou výši, protože ta se mění s REPO sazbou ČNB.
Náš vzor smlouvy o půjčce v čl. V uvádí přesně tento přístup:
„Smluvní strany se dohodly, že pokud se dlužník dostane do prodlení se zaplacením dluhu, dlužník se zavazuje uhradit věřiteli zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po dni splatnosti až do úplného zaplacení."
Vlastní sazba — § 1972 NOZ
Strany si mohou výši úroku z prodlení sjednat odchylně. Hranice: § 1972 NOZ chrání dlužníka před extrémními sazbami:
„Věřitel má právo dovolat se neúčinnosti ujednání o úroku z prodlení, které se odchyluje od zákona tak, že se zřetelem ke všem okolnostem a podmínkám případu jde o ujednání zjevně zneužívající (...)."
V praxi to znamená, že extrémně vysoké smluvní sazby (např. 0,1 % denně = 36,5 % p. a. nebo více) mohou být soudem zrušeny. Bezpečné je ponechat zákonnou sazbu nebo zvolit sazbu jen mírně vyšší.
Náhrada škody nad rámec úroku
§ 1971 NOZ: pokud věřiteli vznikla škoda vyšší než pokrývá úrok z prodlení (např. ušlý zisk, vícenáklady), může se domáhat náhrady škody. Toto právo se však uplatňuje jen v rozsahu, který přesahuje úrok z prodlení — nelze požadovat duplikaci.
Lhůta pro uplatnění
Právo na úrok z prodlení vzniká každý den prodlení znovu a promlčuje se v 3leté obecné promlčecí lhůtě (§ 629 NOZ) od každého dne. To znamená, že věřitel může kdykoli během prodlení nárokovat dosud neuplynulou část úroku.